Knihovna doporučuje

autoři Pavlína Šumníková a Barbora Marešová, který otiskl časopis Gramotnost, pregramotnost a vzdělávání : odborný recenzovaný časopis zaměřený na problematiku čtenářské, matematické, informační a přírodovědecké gramotnosti a pregramotnosti, ročník 9, číslo 2 (2025), strana 137-143.

Kazuistika popisuje případ studenta Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy s praktickou nevidomostí a popisuje systém podpory, jenž umožňuje studentovi překonávat studijní bariéry a plnohodnotně se zapojit do vysokoškolského studia. Je popsán legislativní rámec vzdělávání osob se zdravotním postižením, využívané kompenzační pomůcky a asistivní technologie, výsledky funkční diagnostiky i konkrétní formy podpory poskytované fakultou a univerzitními pracovišti. Na podpoře studenta se podílí zejména Akademická poradna PedF UK, Katedra speciální pedagogiky, Digitalizační středisko Centra Carolina a studijní asistenti z řad spolužáků. Článek zároveň upozorňuje na limity podpůrného systému, zejména na náročnost včasné digitalizace studijních materiálů a kolísající dostupnost studijní asistence. Klíčovými faktory úspěšného studia jsou především motivace studenta, jeho digitální kompetence, funkční systém podpory a otevřená komunikace mezi studentem, vyučujícími a podpůrným týmem.

autoři Daniel Siegel a Mary Hartzell. Olomouc : Fontána, [2026].

Publikace od dětského psychiatra Daniela J. Siegela a odbornice na raný vývoj Mary Hartzell zkoumá, do jaké míry naše vlastní dětství ovlivňuje způsob, jakým vychováváme své děti. Autoři při tom vycházejí z nových poznatků v rychle se rozvíjejícím oboru neurobiologie a výzkumu citové vazby. Vysvětlují nám, jak naše mezilidské vztahy přímo ovlivňují vývoj našeho mozku a nabízejí rodičům srozumitelný a podrobný postup, který jim pomůže hlouběji porozumět jejich vlastnímu životnímu příběhu, díky čemuž se budou lépe orientovat při výchově svých dětí a budou z nich moci vychovat soucitnější a odolnější lidi.

autor Patricie Martinů, který vydal časopis Řízení školy : odborný měsíčník pro ředitele škol, ročník 23, číslo 5 (2026), strana 21-23.

Článek se zabývá rolí učebnic v českém školství a dopadem legislativních změn na jejich financování a kvalitu. Největší problém text vidí v rozhodnutí od roku 2026 přesunout financování učebnic na místní zřizovatele, což porušuje princip státního financování vzdělávání a vytváří riziko úsporných opatření na úkor kvality. Autorka dále poukazuje na chybějící vědecký výzkum učebnic v Česku, který by sledoval jejich kvalitu a upozorňuje na jejich zastarávání: více než třetina škol kupuje nové učebnice až po pěti letech a žáci tedy často pracují se zastaralými informacemi.

autoři Tony Osgood a Petra Mertinová. V Praze : Stanislav Juhaňák - Triton, 2026.

Lidé, kteří nemohou komunikovat běžným způsobem, vyjadřují své potřeby chováním, jež nám může připadat náročné. Tato kniha ukazuje, že podobné projevy lze chápat jako zprávy o bolesti, strachu či nenaplněných potřebách, a přináší návod, jak na ně reagovat bez trestů a omezování. Vychází z pozitivních přístupů (například podpory pozitivního chování - PBS), které neusilují o nápravu člověka, ale o zlepšování jeho života a vztahů. Publikace je určena rodičům, asistentům, učitelům i odborníkům. Spojuje odbornost s lidskostí - aby meltdown nebyl koncem, ale začátkem změny k lepšímu životu.

autor Kamila Slípková, který otiskl časopis Učitelský měsíčník : odborný časopis pro pedagogy, ročník 7, číslo 5 (2026), strana 12-13.

Článek se zabývá integrací výchovy k charakteru do běžné školní výuky. Autorka rozebírá, jak předměty jazyk a literatura, dějepis a výchova k občanství mohou přispívat k formování charakteru žáků. U každého předmětu uvádí pedagogické metody a příklady jejich uplatnění. V češtině a literatuře se důraz klade na rozvoj empatie, morálního úsudku a kultivované komunikace prostřednictvím literárních dilemat a analýzy textů. Dějepis umožňuje žákům pochopit důsledky lidského jednání a pěstuje aktivní občanství. Výchova k občanství pak vytváří prostor pro praktické prožívání demokratických principů a řešení etických situací.

autor Veronika Bohunická Kadlecová. Praha : Portál, 2026.

Publikace přibližuje význam pozorování jakožto nástroje pedagogické diagnostiky v mateřské škole. Je založená na situacích z praxe a nabízí učitelům způsoby, jak konkrétně pozorování realizovat, jak jej interpretovat a jak jeho výsledky dále použít v plánování dalšího vzdělávání jednotlivce či skupiny. Součástí publikace jsou pozorovací formuláře, vzory plánů pro vzdělávací nabídku či ukázky již vyplněných záznamových archů z pozorování. 

autoři Eva Koželuhová a Barbora Loudová Stralczynská, který otiskl časopis Gramotnost, pregramotnost a vzdělávání : odborný recenzovaný časopis zaměřený na problematiku čtenářské, matematické, informační a přírodovědecké gramotnosti a pregramotnosti, ročník 9, číslo 1 (2025), strana 7-26.

Studie se zabývá evaluací inovovaného systému přípravy budoucích učitelů mateřských škol na Pedagogické fakultě Univerzity Karlovy v akademickém roce 2021/2022 a 2022/2023. Představená inovace spočívá v zavedení dvousemestrálního kurzu Rozvoj jazyka, komunikace a čtenářské pregramotnosti, doplněného podpůrnými materiály, videoukázkami a Moodle kursem, který kurz propojuje s didaktikou a praxí. V rámci inovativního kurzu byla řešena např. témata definice gramotnosti a pregramotnosti, základy teorie komunikace, rozvoj kultivovaného učitelského projevu nebo orientace v aktuální nabídce knih pro děti. 

autor Bryan Caplan. Praha : Institut liberálních studií, 2026.

Americký autor v knize vysvětluje, jaké výhody má na potomky bohatá rodina i proč rodičovství často vnímáme zbytečně jako příliš náročné.

autorky Ivana Procházková a Michaela Váchová, který otiskl časopis Řízení školy : odborný měsíčník pro ředitele škol, ročník 23, číslo 4 (2026), strana 24-27.

Rozhovor s Ivanou Procházkovou z programu Proměny zahrad se věnuje potenciálu školních zahrad jako plnohodnotného vzdělávacího prostoru. Procházková zdůrazňuje význam venkovního prostředí pro celostní rozvoj dítěte: v oblasti kognitivní, sociální, emoční i fyzické - a opírá se o výzkumy potvrzující přínosy učení v přírodě. Přibližuje znaky kvalitní "zahrady jako třídy" (důraz na přírodní prvky, práce s přírodními materiály, prostor pro experimentování a samostatnost dětí). Procházková také upozorňuje na to, že nové standardy zahrad mateřských škol dnes existují jako oficiální metodika MŠMT. Školní zahradu lze vnímat jako přirozenou a důležitou součást vzdělávacího procesu.

autor Kate Silvertonová. Bratislava : Tatran, 2026.

V knize se máma dvou malých dětí, novinářka a obhájkyně duševního zdraví dítěte Kate Silvertonová podělila o svůj průlomový přístup k rodičovství dětí mladších 5 let. Její metoda pomáhá zjednodušit rodinný život a jistě ho činí mnohem zábavnějším. Jedinečná strategie a jednoduché techniky vám umožní snadno zvládnout složité každodenní výzvy a pomohou vám užít si to nejsilnější pouto s dítětem nyní i v následujících letech.

autor Eva Koželuhová a Věra Havlíková, který otiskl časopis Poradce ředitelky mateřské školy : aktuální informace a praktické rady pro řízení mateřské školy, ročník 15, číslo 10 (červen 2026) (2025/2026), strana 22-24.

Rozhovor s Evou Koželuhovou se věnuje současnému stavu a výzvám předškolního vzdělávání v Česku - změnám v přístupu k vzdělávání dětí, přípravě budoucích pedagogů, budování partnerství s rodinami a podpoře pedagogů v praxi. Mateřské školy se musí vypořádat se zvýšenou heterogenitou dětí, která se projevuje rozdílnými mateřskými jazyky, různým sociálním pozadím a mírou kognitivní stimulace. Příprava budoucích učitelek vyžaduje důraz na formování osobnosti a vnitřního nastavení již od prvního semestru studia. Studenti by měli nejdříve pochopit filozofii předškolního vzdělávání, etiku a psychologii, zatímco didaktické dovednosti by měly přijít později v průběhu studia. Současný systém však vykazuje nedostatečnou přípravu studentů na spolupráci s rodinami, což je v praxi jednou z nejnáročnějších oblastí.

autor Robyn Gobbel. Praha : Portál, 2026.

Nepředvídatelné, matoucí a nesrozumitelné chování bývá často nebezpečné, děti poškozují sebe samé, vrhají se do riskantních situací, což se mnohde stáje ještě řeší medikací a omezujícími prostředky. Do jaké míry je jisté omezení nutné? A co dělat pro to, abychom po něm museli sáhnout pouze v opravdu výjimečných situacích? Toto chování často provází děti s hlubší poruchou autistického spektra, s mentální retardací a někdy se týká i dětí s metabolickými vadami. A samozřejmě je problémem i u dětí s vývojovou poruchou chování.