Knihovna doporučuje

autor Andrej Novik, který vydal časopis Učitelský měsíčník : odborný časopis pro pedagogy, ročník 6, číslo 11 (2025), strana 40-42.

Článek se zabývá dvěma zásadními riziky spojenými s umělou inteligencí ve vzdělávání a nabízí metodické postupy pro práci s těmito tématy ve školním prostředí. První riziko představuje kognitivní odlehčení, kdy žáci přenášejí proces myšlení na AI nástroje a postupně ztrácejí důvěru ve vlastní úsudek - v České republice pravidelně využívá AI k přípravě do školy přibližně 70 % žáků ZŠ i SŠ. Autor doporučuje rozlišovat mezi režimem "orákula" (AI dodává hotová řešení) a režimem "tutora" (AI vysvětluje a klade otázky) a zavést ve výuce pravidlo "první pokus bez AI". Druhé riziko spočívá v používání AI společníků jako náhrady lidských vztahů - v Česku k tomu využívá 10 % žáků. 

autoři Alan Maley and Sharoon Sunny. London ; New York : Routledge, Taylor & Francis Group, 2026.

Kniha nabízí úvod do tvůrčího psaní: uvádí důvody pro jeho zařazení do jazykové výuky, výhody, které může přinést, a zabývá se také běžnými námitkami proti němu. Tvůrčí psaní je pojednáno s ohledem na poezii a narativní prózu a výklad je doplněn sadou rozmanitých výukových aktivit. Určeno studentům, začínajícím učitelům a výzkumníkům zabývajícím se výukou anglického jazyka, a to jak v asijském kontextu, tak mimo něj.

autoři Leontýna Šlégrová a Jan Šlégr, který vydal časopis Rozhledy matematicko-fyzikální : časopis pro studující středních škol a zájemce o matematiku, fyziku a informatiku, ročník 100, číslo 4 (2025), strana 52-60.

Článek se zabývá rozdíly mezi skutečnými vědeckými teoriemi a konspiračními tvrzeními. Autoři zdůrazňují, že vědecké teorie musí být v souladu s již ověřenými poznatky, jejich závěry musí být nezávisle reprodukovatelné a jejich výsledky procházejí přísným recenzním řízením v odborných časopisech. Na příkladech teorie duté Země, studené fúze a údajného supravodiče LK-99 je demonstrováno, proč je reprodukovatelnost experimentů klíčovým kritériem pro potvrzení objevů a jak věda reaguje na tvrzení, která se ukážou jako chybná. Autoři se také věnují rozdílu mezi seriózními vědeckými časopisy a publikacemi, které bez kritické kontroly šíří "zázračné" výsledky.

autor Tibor A. Brečka. Praha : Leges, 2024.

Školní prostředí není jen místem vzdělávání, ale také bezpečného rozvoje žáků. Tato publikace se zaměřuje na rozpoznávání a interpretaci varovných signálů, které mohou naznačovat potenciální rizika, jako je šikana, násilí, závislosti či dokonce útoky aktivního střelce. Zabývá se nejen identifikací varovných signálů, ale také jejich analýzou a navrhováním efektivních intervencí.

autorky Martina Šmejkalová a Veronika Laufková, který vydal časopis Český jazyk a literatura : časopis pro metodiku českého jazyka, ročník 75, číslo 4 (2024/2025), strana 166-173.

Příspěvek analyzuje Oborově-specifický kompetenční rámec českého jazyka a literatury, který má definovat profesní kompetence absolventů studijních programů učitelství českého jazyka a literatury pro 2. stupeň základních škol a pro střední školy. Byl vytvořen odborníky z předních akademických a pedagogických pracovišť v ČR a jeho vznik byl iniciován podle pokynů MŠMT ČR v roce 2024. Popisuje 18 profesních kompetencí, které rozděluje do šesti oblastí.

autor Debra McGregor. London ; Thousand Oaks, California ; New Delhi ; Singapore : Sage, [2025].

Publikace představuje významné teorie učení (behaviorismus, konstruktivismus, sociální konstruktivismus a sociokulturní přístup), jejich vznik, jejich ideové a experimentální základy a možnosti, jak je lze využít v učitelské praxi na základě reálných příkladů ze tříd. Určeno studentům učitelských programů i pedagogům, kteří se chtějí dále vzdělávat.

autor Eva Janečková, který vydal časopis Učitelský měsíčník : odborný časopis pro pedagogy, ročník 6, číslo 10 (2025), strana 8-9.

Článek se zaměřuje na právní rámec týkající se pořizování audio a videozáznamů v kontextu školního prostředí. Obecná úprava v občanském zákoníku vymezuje podmínky pro pořizování záznamů, přičemž nahrávání bez souhlasu osoby je zakázáno, kromě výjimek, jako je ochrana práv a zájmů jiných osob. Autorka zmiňuje také pravidla školních řádů, která mohou obsahovat zákaz nahrávání, avšak nemohou jít nad rámec platných právních předpisů.

Michael Hauser (ed.). [Praha] : Univerzita Karlova, Pedagogická fakulta, [2025].

Kniha se věnuje krizi vzdělávacích ideálů a navrhuje možnou odpověď, jíž je pedagogika pravd. Obsahuje kapitoly o posthumanistické proměně výchovy, vzdělávacím potenciálu participativního umění, smýšlení vedoucích pracovníků na mezinárodních školách, a o J.A.Komenském, který v interregnu své doby vytvořil nosný pedagogický systém.

autor Ivo Rejchrt, který vydal časopis Marginalia historica : časopis pro dějiny vzdělanosti a kultury, ročník 13, číslo 2 (2022), strana 39-54.

Studie se zabývá zavedením metod podporujících kritické myšlení do výuky dějepisu, konkrétně první světové války v dobovém kontextu. Jako základ výuky autor jmenuje učebnice, exkurze, rozhovory s pamětníky, projektové dny, jako doplňující pak zájmový kroužek, seminární práce či natáčení studentských filmů, a popisuje jejich pozitiva. Dále se zamýšlí nad přetrvávajícím tendenčním pohledem na první světovou válku a následné založení samostatného státu. Podle autora může větší znalost lokální historie a skutečných osudů, příp. práce s dobovými či lokálními statistickými údaji podpořit lepší pochopení doby. 

autor Thomas K. F. Chiu. London ; New York : Routledge, Taylor & Francis Group, 2025.

Kniha se zabývá AI (umělou inteligencí) ve školním vzdělávání jak v oblasti učení se o AI, tak v oblasti jejího využití jako nástroje na podporu učení a výuky. Autor zkoumá příležitosti a výzvy spojené s oběma oblastmi, a to jak s ohledem na žáky, tak na učitele a navrhuje rámec a principy, jak v těchto oblastech postupovat, a rovněž možné výukové výstupy. Kniha je určena badatelům, těm, kdo připravují budoucí pedagogy, i samotným učitelům.

autor Jan Šikl, který vydal časopis Psychologie dnes, ročník 31, číslo 4 (duben) (2025), strana 30-33.

Článek je věnován výkladu pohádek Šípková Růženka a Sněhurka a motivu "upadnutí do spánku" na základě interpretace komplexů, které do spánku zaklínají - mateřského a rodičovského. Na příběhu Šípkové Růženky je vyložen strach rodičů a jejich potřeba kontroly nad dcerou a strach z její ztráty (dospělost) jako strach ze ztráty smyslu svého života.Na příběhu Sněhurky je zas ukázána fatální rodičovská nezralost matky. 

autoři Tereza Tetourová, Barbora Jakobsen, Petra Wünschová. Praha : Grada, 2025.

Kniha je určena všem, kdo chtějí vychovávat děti bez ponižování a trestů. Provází všemi vývojovými fázemi dítěte – od miminek až po dospívání. Zkušené psycholožky a terapeutky propojují odborné poznatky s dlouholetou praxí z terapeutických sezení. Pomocí konkrétních příkladů, modelových situací i jednoduchých vět ukazují, jak zvládat emoce, nastavovat bezpečné hranice a porozumět potřebám dítěte, mj. též v náročných situacích, jako je násilí nebo smrt v rodině, rozvod či agresivní chování dítěte.