Knihovna doporučuje

autor Lucie Baliharová, který otiskl časopis Třídní učitel a vedení třídy, ročník 2025, číslo 4 (IV.čtvrtletí) (2025), strana 10-12.

Článek se zabývá problematikou komplexního vývojového traumatu u dětí, zejména v náhradní rodinné péči, a nabízí doporučení pro pedagogy a asistenty pedagoga s těmito dětmi. Článek popisuje neurobiologické základy traumatu a vysvětluje, že děti s vývojovým traumatem někdy vyhodnocují běžné situace jako ohrožující, což aktivuje mód přežití a znemožňuje učení. Autorka rozlišuje tři typy narušené citové vazby (odtažitý, úzkostný a dezorganizovaný) a jejich projevy ve škole (vyhýbání se kontaktům s ostatními či naopak jeho vyhledávání, nedůvěra v ostatní, neadekvátní reakce na běžné situace aj.)

autor Christopher J. Kazanjian. Cambridge ; New York ; Melbourne ; New Delhi ; Singapore : Cambridge University Press, 2025.

Kniha zkoumá základy sociální a emoční inteligence z pohledu multikulturní humanistické psychologie. Zabývá se spektrem schopností spojených s holisticky pojatými emočními procesy a odhaluje složitost rozvoje sebeuvědomění, regulace emočních stavů, posilování sociálního uvědomění a empatie, uplatňování svobody volby a budování rozmanitých vztahů. Propojením poznatků z empirických výzkumných studií a multikulturních vhledů vybavuje tato kniha čtenáře znalostmi, které mu pomohou rozvíjet tyto základní dovednosti a budovat smysluplné vztahy s ostatními. 

autoři Vasilis Teodoridis a Tereza Jedličková, který otiskl časopis Biologie, chemie, zeměpis : časopis pro výuku přírodovědných předmětů na základních a středních školách, ročník 34, číslo 3 (2025), strana 63-81.

Článek se zabývá proměnou výuky geologie na základních školách a víceletých gymnáziích v souvislosti s revizí Rámcového vzdělávacího programu pro základní vzdělávání v roce 2025. Autoři kriticky porovnávají tradiční, převážně induktivní a faktografické pojetí výuky geologie s novým, deduktivním a kontextově orientovaným přístupem, který klade důraz na provázanost učiva, mezipředmětové vztahy a praktickou využitelnost poznatků. Text poukazuje na rizika tradičního pojetí, zejména na přetěžování žáků pojmy a memorováním izolovaných informací bez hlubšího porozumění souvislostem. Autoři navrhují nový tematický plán výuky geologie vycházející z tematického okruhu "Dynamická planeta" pro 9. ročník a odpovídající ročník gymnázia.

autor Eva Klimecká. Ve Zlíně : Univerzita Tomáše Bati, Fakulta humanitních studií, 2025.

Kniha nabízí ojedinělý pohled na fenomén nálepkování nadaných žáků v běžných třídách základních škol. Upozorňuje na nebývalý rozměr užívání nevhodného nálepkování a rozkrývá podmínky, jež učitele vedou k uplatňování tohoto přístupu. Současně analyzuje vhodné funkční nálepkování nadaných a vyzdvihuje potřebu jeho aplikace v rukou expertních učitelů, kteří účelně pracují s vybranými didaktickými kategoriemi a požadavky celého „systému“. Tento přístup napomáhá zefektivnit a zkvalitnit pedagogickou činnost učitele ve výkonnostně smíšeném kolektivu žáků.

autoři Petra Hrušková, Adam Hruška a Jan Mourek, který vydal časopis Biologie, chemie, zeměpis : časopis pro výuku přírodovědných předmětů na základních a středních školách, ročník 34, číslo 4 (2025), strana 2-21.

Článek se zabývá možnostmi využití umělé inteligence ve výuce biologie. Autoři vysvětlují principy fungování umělé inteligence a přibližují její možnosti využití ve výuce. V rámci výzkumu bylo v platformě Stable Diffusion vygenerováno deset zástupců devíti řádů hmyzu, kteří se vyskytují v českých učebnicích biologie (včela medonosná, mravenec lesní, kudlanka nábožná aj.). Výsledky ukázaly, že umělá inteligence u hmyzu často generuje nesprávný počet nohou a křídel, chybně zobrazuje také počet tykadel a v některých případech je u vygenerovaných obrázků zdvojila.

autoři Kayla Briseño a Gretchen Bernabei. Thousand Oaks, California : Corwin, [2025].

Tato praktická kniha pracuje s krátkými populárně-naučnými obrázkovými knihami a obsahuje více než 40 - na přípravu snadných - lekcí, které studentům pomohou bez obtíží číst, psát a reagovat na populárně-naučné texty. Lekce vycházejí z výukového modelu učitelky psaní Gretchen Bernabei a nabízejí živou a účinnou kombinaci čtení nahlas, diskuse, napodobování modelových příkladů, vlastního psaní studentů a sdílení s ostatními.

autoři Dana Kasperová a Tomáš Kasper, které vydal časopis Speciální pedagogika : časopis pro teorii a praxi speciální pedagogiky, ročník 35, číslo 1-2 (2025), strana 27-50.

Článek se zaměřuje na analýzu reformní pedagogiky v meziválečném Československu, konkrétně na koncept zdravé výchovy a přírodních škol. Autoři jej uvádějí historickými souvislostmi přelomu 19. a 20. století, které významně ovlivnily humanistické pojetí pedagogiky, vnímání lidského jedince jako celistvé bytosti i otázku pomoci slabším. Poukazují na význam eubiotické diskuse ve 20. letech 20. století, stejně jako na varování před eugenikou, a zdůrazňují postupně se prosazující názor, že zdravá výchova a učení mají zmírňovat negativní dopady civilizace a modernizace. Autoři se dále věnují koncepci a cílům lesních škol, které přijímaly i žáky s handicapem. 

autor Lindsay C. Gibson. Praha : Portál, 2025.

Autorka na svou dnes již slavnou knihu Dospělé děti emočně nezralých rodičů navázala publikací, která se ještě více zaměřuje na rozvíjení praktických dovedností toho, jak zvládat neblahý vliv emočně nezralých rodičů a jak psychicky dospět.

autor Andrej Novik, který vydal časopis Učitelský měsíčník : odborný časopis pro pedagogy, ročník 6, číslo 11 (2025), strana 40-42.

Článek se zabývá dvěma zásadními riziky spojenými s umělou inteligencí ve vzdělávání a nabízí metodické postupy pro práci s těmito tématy ve školním prostředí. První riziko představuje kognitivní odlehčení, kdy žáci přenášejí proces myšlení na AI nástroje a postupně ztrácejí důvěru ve vlastní úsudek - v České republice pravidelně využívá AI k přípravě do školy přibližně 70 % žáků ZŠ i SŠ. Autor doporučuje rozlišovat mezi režimem "orákula" (AI dodává hotová řešení) a režimem "tutora" (AI vysvětluje a klade otázky) a zavést ve výuce pravidlo "první pokus bez AI". Druhé riziko spočívá v používání AI společníků jako náhrady lidských vztahů - v Česku k tomu využívá 10 % žáků. 

autoři Alan Maley and Sharoon Sunny. London ; New York : Routledge, Taylor & Francis Group, 2026.

Kniha nabízí úvod do tvůrčího psaní: uvádí důvody pro jeho zařazení do jazykové výuky, výhody, které může přinést, a zabývá se také běžnými námitkami proti němu. Tvůrčí psaní je pojednáno s ohledem na poezii a narativní prózu a výklad je doplněn sadou rozmanitých výukových aktivit. Určeno studentům, začínajícím učitelům a výzkumníkům zabývajícím se výukou anglického jazyka, a to jak v asijském kontextu, tak mimo něj.

autoři Leontýna Šlégrová a Jan Šlégr, který vydal časopis Rozhledy matematicko-fyzikální : časopis pro studující středních škol a zájemce o matematiku, fyziku a informatiku, ročník 100, číslo 4 (2025), strana 52-60.

Článek se zabývá rozdíly mezi skutečnými vědeckými teoriemi a konspiračními tvrzeními. Autoři zdůrazňují, že vědecké teorie musí být v souladu s již ověřenými poznatky, jejich závěry musí být nezávisle reprodukovatelné a jejich výsledky procházejí přísným recenzním řízením v odborných časopisech. Na příkladech teorie duté Země, studené fúze a údajného supravodiče LK-99 je demonstrováno, proč je reprodukovatelnost experimentů klíčovým kritériem pro potvrzení objevů a jak věda reaguje na tvrzení, která se ukážou jako chybná. Autoři se také věnují rozdílu mezi seriózními vědeckými časopisy a publikacemi, které bez kritické kontroly šíří "zázračné" výsledky.

autor Tibor A. Brečka. Praha : Leges, 2024.

Školní prostředí není jen místem vzdělávání, ale také bezpečného rozvoje žáků. Tato publikace se zaměřuje na rozpoznávání a interpretaci varovných signálů, které mohou naznačovat potenciální rizika, jako je šikana, násilí, závislosti či dokonce útoky aktivního střelce. Zabývá se nejen identifikací varovných signálů, ale také jejich analýzou a navrhováním efektivních intervencí.