Knihovna doporučuje

autor Jan Fiala, který otiskl časopis Komenský : časopis pro učitele základní školy, ročník 150, číslo 1 (2025/2026), strana 26-33.

Němčina je jednou z obětí snahy zrušit povinnou výuku druhého cizího jazyka (L3) na školách. Autor ve svém textu shromáždil argumenty, proč je prospěšné němčinu jako cizí jazyk na základních školách studovat. Tyto důvody mohou být využity učiteli, řediteli i rodiči ve snaze zastavit nepříznivý trend poklesu zájmu o výuku tohoto jazyka. Své argumenty autor seskupil do volně koncipovaných oddílů: didaktické přínosy, kognitivní výhody, kulturní obohacení, profesní, ekonomické a studijní výhody, strategické a geopolitické důvody, osobní a společenské přínosy.

autor Robert Čapek. Praha : Grada, 2026.

Publikace shrnuje odborné poznatky o klimatu třídy a školy v praktickém kontextu tak, aby byla zřejmá souvislost jednotlivých faktorů klimatu, a doplňuje je řadou užitečných příkladů. Zdůrazňuje reálné způsoby práce s klimatem, popisuje možnosti aktivního působení na třídní a školní klima a ukazuje je jako skutečnou kvalitu školy. Vztahy mezi žáky, spravedlivé hodnocení, smysluplná výuka, participace dětí, spolupráce učitelů, komunikace s rodiči, kultura školy i práce vedení tvoří jeden celek. Tam, kde tyto oblasti fungují, se žákům lépe učí, učitelům dobře pracuje a rodiče škole více důvěřují. Autor nabízí srozumitelný, kritický a prakticky použitelný pohled na to, co školní klima tvoří, jak ho poznávat a především jak ho zlepšovat.

autor Andrea Nguyen. V Brně : Edika, 2026.

Kniha, kterou právě držíte v ruce, je o věcech, které nás ve škole nikdy neučili. O tom, že šikana neexistuje jen ve škole. O přátelstvích, která někdy bolí. O strachu, který nám občas sedí na rameni. Najdete tu příběhy, úvahy, životní lekce i několik osobních momentů. Vítejte v předmětu, který máme všichni společný. Život.

autor Jana Poupová a Adéla Rozsypálková, který otiskl časopis Biologie, chemie, zeměpis : časopis pro výuku přírodovědných předmětů na základních a středních školách, ročník 35, číslo 1 (2026), strana 62-72.

Článek se zabývá tématem smrti a jak je zpracováno v učebnicích přírodopisu pro 2. stupeň ZŠ. Prostřednictvím obsahové analýzy učebnic přírodopisu pěti českých nakladatelství (Fraus, SPN, Prodos, Nová škola, Taktik) autorky docházejí k tomu, že smrt je nejčastěji prezentována v souvislosti s fungováním ekosystémů, evolucí a příčinami úmrtí člověka. Samotný proces umírání, rozdíl mezi klinickou a mozkovou smrtí či bioetické aspekty smrti byl zastoupen pouze v jedné zkoumané učebnici. Pozornost věnovanou umírání a smrti v rámci ontogeneze člověka pokládají autorky za nedostatečnou. V závěru doporučují, aby učitelé téma smrti ve výuce doplňovali nad rámec učebnic (vysvětlení rozdílu mezi klinickou a mozkovou smrtí, proces vyrovnávání se se smrtí, zdůraznění význam rituálů, resp. pohřbu) prostřednictvím různých vyučovacích předmětů.

autor Peps Mccrea. Praha : ve spolupráci s Nakladatelstvím publishED vydala vzdělávací organizace EDUkační LABoratoř, 2026.

Kniha představuje devět principů výuky, která je zapamatovatelná: řídit informace, zefektivnit komunikaci, orientovat pozornost, regulovat zátěž, urychlit elaboraci, zpřesnit struktury, stabilizovat změny, sladit pedagogické přístupy, začlenit metakognici. Obsahuje řadu jednoduchých tipů a jasný rámec pro učeitele, jak ovlivňovat pozornost a paměť žáků, a jak ve třídách vytvořit funkční prostředí, aby si žáci skutečně odnesli znalosti a dovednosti, k nimž směřují.

autor Peter Šugerek, který otiskl časopis Academia : súčasnosť a perspektíva vysokých škôl, ročník 36, číslo 4 (2025), strana 41-47.

Článek analyzuje úspěšnost studentů Ekonomické fakulty Technické univerzity v Košicích v předmětu matematika I v letech 2015-2025. Zrušení přijímacích pohovorů vedlo k výraznému nárůstu počtu přijatých studentů, avšak zároveň k poklesu jejich vstupní připravenosti. Průběžné hodnocení se stalo hlavním filtrem, který odhaluje nedostatky ve znalostech nově přijatých studentů: roste podíl těch, kteří nezískají dostatek bodů nebo se průběžných testů vůbec nezúčastní. Pandemie dočasně zvýšila úspěšnost díky specifickým podmínkám online výuky, avšak po návratu k prezenční formě se původní problémy znovu projevily. Vyšší počty studentů zvyšují zátěž vyučujících a snižují kvalitu individuální podpory. Autor doporučuje zavedení diagnostických testů, nultých ročníků, doplňkových kurzů a úpravu průběžného hodnocení tak, aby byli studenti více motivovaní k pravidelné práci.

autor Kirsten Colquhoun. Praha : ve spolupráci s Nakladatelstvím publishED vydala vzdělávací organizace EDUkační LABoratoř, 2026.

Publikace se zabývá klíčovými složkami wellbeingu žáků, které mohou učitelé přímo ovlivnit, a nabízí praktická doporučení, jak toho dosáhnout.

autoři Jana Kratěnová, Naděžda Čapková, Kristýna Žejglicová, Kateřina Smíšková, který vydal časopis Československá pediatrie : časopis Československé pediatrické společnosti sekce Československé lékařské společnosti J.E. Purkyně, ročník 81, číslo 2 (2026), strana 94-97.

Četnost onemocnění skoliózou u dětí vzrůstá. Její včasné zachycení urychluje a zlevňuje léčbu, proto je dvouletý termín preventivních lékařských prohlídek nedostatečný. Diskutuje se proto o potřebnosti screeningu skoliózy na školách. Studie prezentuje výsledky takového screeningu provedeného na více než 2000 dětech z různých míst České republiky ve věku 6-11 a 12-15 let.

autor Michaela Váňová. Praha : Grada, 2026.

Hra má v životě nemocného dítěte nezastupitelné místo. Dokáže přinést úlevu a pocit bezpečí, odpoutat pozornost od bolesti a strachu, probouzet radost a otevírat prostor pro sdílení tam, kde slova nestačí. Přesto se na ni v čase nemoci často zapomíná. Tato kniha je průvodcem pro rodiče i profesionály, kteří provázejí děti náročným obdobím – od běžné virózy přes hospitalizaci po úrazu až po život s vážným onemocněním. Srozumitelně vysvětluje, proč je hra v těchto chvílích tak důležitá, a přináší řadu konkrétních aktivit využitelných doma, v nemocnici, hospici nebo venku na procházce.

autoři Pavlína Šumníková a Barbora Marešová, který otiskl časopis Gramotnost, pregramotnost a vzdělávání : odborný recenzovaný časopis zaměřený na problematiku čtenářské, matematické, informační a přírodovědecké gramotnosti a pregramotnosti, ročník 9, číslo 2 (2025), strana 137-143.

Kazuistika popisuje případ studenta Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy s praktickou nevidomostí a popisuje systém podpory, jenž umožňuje studentovi překonávat studijní bariéry a plnohodnotně se zapojit do vysokoškolského studia. Je popsán legislativní rámec vzdělávání osob se zdravotním postižením, využívané kompenzační pomůcky a asistivní technologie, výsledky funkční diagnostiky i konkrétní formy podpory poskytované fakultou a univerzitními pracovišti. Na podpoře studenta se podílí zejména Akademická poradna PedF UK, Katedra speciální pedagogiky, Digitalizační středisko Centra Carolina a studijní asistenti z řad spolužáků. Článek zároveň upozorňuje na limity podpůrného systému, zejména na náročnost včasné digitalizace studijních materiálů a kolísající dostupnost studijní asistence. Klíčovými faktory úspěšného studia jsou především motivace studenta, jeho digitální kompetence, funkční systém podpory a otevřená komunikace mezi studentem, vyučujícími a podpůrným týmem.

autoři Daniel Siegel a Mary Hartzell. Olomouc : Fontána, [2026].

Publikace od dětského psychiatra Daniela J. Siegela a odbornice na raný vývoj Mary Hartzell zkoumá, do jaké míry naše vlastní dětství ovlivňuje způsob, jakým vychováváme své děti. Autoři při tom vycházejí z nových poznatků v rychle se rozvíjejícím oboru neurobiologie a výzkumu citové vazby. Vysvětlují nám, jak naše mezilidské vztahy přímo ovlivňují vývoj našeho mozku a nabízejí rodičům srozumitelný a podrobný postup, který jim pomůže hlouběji porozumět jejich vlastnímu životnímu příběhu, díky čemuž se budou lépe orientovat při výchově svých dětí a budou z nich moci vychovat soucitnější a odolnější lidi.

autor Patricie Martinů, který vydal časopis Řízení školy : odborný měsíčník pro ředitele škol, ročník 23, číslo 5 (2026), strana 21-23.

Článek se zabývá rolí učebnic v českém školství a dopadem legislativních změn na jejich financování a kvalitu. Největší problém text vidí v rozhodnutí od roku 2026 přesunout financování učebnic na místní zřizovatele, což porušuje princip státního financování vzdělávání a vytváří riziko úsporných opatření na úkor kvality. Autorka dále poukazuje na chybějící vědecký výzkum učebnic v Česku, který by sledoval jejich kvalitu a upozorňuje na jejich zastarávání: více než třetina škol kupuje nové učebnice až po pěti letech a žáci tedy často pracují se zastaralými informacemi.